Miloš Kudweis - rozhovor s publicistou, badatelem a sběratelem moderních bankovek
Datum vydání: 6. 3. 2018
Do začátku rozhovoru poprosíme o menší info o tobě
Nevím úplně přesně, co by mohlo čtenáře zajímat. Pokud jde o mé profesní zaměření, ovlivnili mne výrazně dva lidé. Po absolutoriu Vysoké školy veterinární v Brně, dnes University veterinárního lékařství, jsem nastoupil na Ústav anatomie, histologie a embryologie téže vysoké školy. Přednostou ústavu byl pan Prof. MVDr. Hugo Černý, DrSc. Ten dával mladým veterinárním lékařům, kteří se rozhodli jít cestou vědy, volnost při rozhodování, čemu se budou věnovat. Tehdy jsem si zvolil studium histologie a cytologie vnitřního ucha u primátů. Protože jsem v Brně bydlel po různých podnájmech, byl jsem ženatý, měl ročního syna a získání bytu bylo v nedohlednu, musel jsem po čtyřech letech na ústavu školu opustit a začal jsem znovu v roce 1985 na tehdy zřízeném Jihočeském biologickém centru v Českých Budějovicích. V té době jsem měl možnost seznámit se s panem Prof. MUDr. Zdeňkem Lojdou, DrSc, s nímž jsem spolupracoval až do jeho úmrtí v roce 2004. Od té doby se věnuji převážně histochemii, histologii a cytologii se zaměřením na brzkou diagnostiku nádorového celulárního bujení. Pravděpodobně smysl pro detail mne ovlivnil také ve sběratelství bankovek, kterému se věnuji prakticky od roku 2009, kdy jsem publikoval své první odborné články a poznámky, týkající se bankovek, tehdy především bankovek afrických měnových unií.
Jak si se dostal ke sbírání bankovek a kdy to přešlo k tak pečlivé badatelské práci?
Sběratelství bankovek se věnuji od zmíněného roku 2009. Jako účastníci konference v Zambii jsme dostali bankovku Zimbabwe o nominální hodnotě jeden milion zimbabwských dolarů. Po návratu domu jsem byl zavalen svojí vlastní prací a tak jsem bankovku založil. Po nějaké době, když jsem měl chvilku času, řekl, že si zjistím, co vlastně ta bankovka Zimbabwe má za hodnotu. Když jsem zjistil, že ta obrovská suma dolarů má cenu přibližně 26 korun, zcela mi to ohromilo a chtěl jsem se o tom dozvědět víc. Detailnějšímu studiu bankovek jsem se začal věnovat později, možná někdy kolem roku 2012. Velmi mne zaujala výbava bankovek ochrannými prvky, které jsou zařazovány do jejich metalické skupiny. Pro zajímavost, možná pro zasmání stojí několik poznámek. Do zmíněného roku 2012 jsem neměl ponětí o existenci nějakých katalogů bankovek, nevěděl jsem v podstatě, co se to píše před bankovkami (Pick#) anebo jsem netušil, co znamená UV na bankovkách. Spousta termínů bylo pro mne v době začátků velká neznámá. Nepředpokládal jsem, že jednou do oněch katalogů budu přispívat, že napíši množství odborných článků a že po šesti, sedmi letech mého sběratelství dosáhnu, možná na nejdetailnější sbírku afrických bankovek, což mi potvrdilo již několik evropských i zámořských výstav moderních bankovek.
Mezi sběrateli jsi znám především jako odborník přes notafilii, který publikuje významné studijní práce. Můžeš ty nejvýznamnější čtenářům představit?
Pravděpodobně za nejvýznamnější odborné publikace z oblasti notafilie považuji ty, které při zcela novém pohledu na moderní bankovky a za použití moderních diagnostických technologií pojednávají o metalografii na povrchu bankovek. Mám takový dojem, že dalším významným sdělením je zavedení zcela nové terminologie do problematiky notafilie. Takovým je například polygram, kyokyorgram, klasifikace omron kroužků, profilometrie aversu a reversu bankovek a některé další termíny.
polygram na bankovce Kolumbie
Pochopitelně pro mne osobně je nejvíce potěšující, že přijetí zmíněných termínů a postupů bylo přijato odbornou společností, což se mi ověřilo při některých konferencích a kongresech v zahraničí. V této souvislosti bych rád podotknul, že je obrovská škoda, že u nás neexistuje odborná společnost, která by taková setkání sběratelů bankovek organizovala a svolávala. Nebo o tom alespoň nic nevím. Ano, je u nás celá řada organizací, které mají více nebo méně členů a také jsou takové, které svoji činnost proklamují pouze na papíru. Někdy ani na něm ne. Jednoduše to na mne dělá dojem, že organizované sběratelství je u nás rozmělněno a netvoří širokou sběratelskou základnu. Proto spousta talentů zapadne a neprojeví se, protože mnohdy neví kudy kam.
Nedávno ti vyšla vynikající kniha Numismatika a notafilie s podtitulem Základy sběratelství zájmových předmětů pro začátečníky. Přiznám se, že jsem ji přehltl jedním dechem a určitě se k ní budu dále vracet. Představ nám tuto knihu trošku více a jaké máš od ní očekávání?
Kniha, kterou zmiňuješ, je pro mne uzavření jedné kapitoly, na kterou navazuje pochopitelně další, kterou bych rád zaměřil trochu jiným směrem. Očekávání od knihy nemám žádné. Mám ale velké přání, aby si našla cestu ke sběratelům, přednostně k těm, kteří svůj koníček míní vážně, mají jasný cíl, očekávají konkrétní výsledky a ve sběratelství mají velká očekávání. Ta se mohou pochopitelně měnit. Stále jsou sběratelé, kteří chtějí sbírat bankovky celého světa. To je zcela jistě chvályhodné, ale neuskutečnitelné. Vždy to u mne vzbuzuje trochu úsměv a snažím se navézt takové sběratele k zaměření, které je reálné, byť dlouhodobé. Jistým zadostiučiněním je obrovská vlna pozitivních reakcí, meilů, telefonátů a osobních návštěv, která nastala po vydání knihy v prosinci 2017. To mi utvrdilo v tom, že vydat takovou knihu byla správná volba.
Čemu všemu se sběratelsky věnuješ?
Věnuji se především bankovkám afrických států a to i těch, které již neexistují (například Biafra) nebo vznikali nástupnictvím po jiném státním celku (Tanganika). Do afrických států patří také několik ostrovních států, jako je Madagaskar nebo třeba Svatá Helena. Podařilo se mi v podstatě uzavřít sbírku bankovek Zanzibaru, který dnes spadá pod Tanzanii. Kvalita bankovek je různá, od UNC po VG. Celkem bylo emitováno 7 bankovek.
bankovka 20 rupií; Zanzibar; 1928
Vedle bankovek se věnuji zcela neplánovaně a v podstatě laicky sběratelství africké numismatiky a filatelie. Obdobně mi zajímají mince Arabského poloostrova. Mám i poměrně rozsáhlou sbírku bankovek Nepálu a Indie, přestože jsem si několik bankovek obou států zakoupil pouze pro studijní účely. Už jsem si je ponechal a sháněl další bankovky, protože jsem v nich nacházel historii obou států.
Co je na těchto oblastech tak sběratelsky zajímavého?
To neumím obecně říci. Každému se líbí něco jiného, jen velice náhodně člověk narazí na shodně zaměřené sběratele. Já vím možná o třech, čtyřech sběratelích v rámci naší republiky, kteří se věnují podobně jako já africké notafilii. Na Slovensku vím o jednom, v Německu o třech, v Rakousku o dvou a takto bychom mohli pokračovat. Zajímavostí je, že nevím o nikom přímo z Afriky, kdo by sbíral bankovky afrických států. Já osobně považuji africké bankovky za velmi krásné, bohaté na ochranné prvky a především za obrazový komentář k historii konkrétních států. Nemám další slova pro vysvětlení toho, proč jsem si zvolil právě Afriku. V Africe jsem poznal hodně přátel, jezdím pravidelně do Keni a dalších států okolo rovníku. V Keni mám i některé pracovní závazky a tím se snažím pomáhat místním lidem. Ti jsou ale přes mnohé problémy, které zemi zužují, šťastní. To mne fascinuje a každému, kdo si u nás ztěžuje v podstatě na všechno, bych doporučil, aby se tam jel podívat. Třeba by bylo u nás slušněji.
Dost publikuješ u nás i ve světě. Kde nejvíce a co ti to přináší?
V podstatě jde říci, že své publikační aktivity mám rozdělené tak zhruba na půlku. U nás publikuji především v časopisu Mince & Bankovky a na portálu Numin.cz. Časopis Mince & Bankovky a vývoj jeho podoby i obsahu znám od roku 2009. Prošel několika formáty i skladbou svého obsahu. Pamatuji si jej, kdy byl v podstatě zaplněn aukčními přehledy, výhradně týkající se mincí. O bankovkách se v podstatě nepsalo, nebo zcela výjimečně. V současné době se domnívám, že je časopis na poměrně slušné úrovni a obsahově odpovídá svému názvu. Čtvrtletní frekvence vydávání se změnila tak, že časopis nyní vychází 6x do roka. Spolupracuji se společností IBNS, publikuji také v Banknotes of the World (Rusko), Australia Coin and Banknote Magazine, Banknotes (Portugalsko), The Bank´s Treasury Funds and JGS Services Japan; Paper Money (USA) a Norges Bank Papers. Pravidelně se snažím publikovat v zahraničních odborných notafilických časopisech a především v reportech státních centrálních bank, ve kterých jsem členem (Keňa, Gambie, Burundi nebo Západoafrické měnové unie, Burkina Faso) nebo dokonce redaktorem bankovních časopisů, vydávaných bankami (Keňa, Nigerie, JAR, Namibie a Zambie). Jsem členem Society of Paper Money Collectors, kde pracuje v redakci nových bankovek Banknote News. V současnosti působím jako koordinátor uznávaného online katalogu moderních bankovek v USA. Publikování svých poznatků mi přináší především uspokojení z odvedené práce a také vědomí, že odborné články osloví řadu zájemců o notafilii. V neposlední řadě publikování znamená, že se dostaneš do podvědomí sběratelů ve světě, což vede k plošné diskusi o společném koníčku. A to je, myslím, to nejvýznamnější, kam můžeš sběratelství posunout. Máš-li s kým diskutovat, pochopitelně. Smutné je, že u nás taková diskuse hodně vázne nebo chybí zcela, a velmi často se člověk setkává s negativní odezvou v podobě pomluv, závisti, nenávisti, snahy uškodit apod. Své národní vlastnosti zkrátka nezapřeme. Já to osobně neřeším a komunikaci s takto orientovanými diskutéry zásadně nevedu. Pro mne rozhodující práce, a zda ten dotyčný něco pro notafilii udělal.
Jak probíhala práce nad katalogem bankovek Pick. Jak se daří tyto katalogy u nás propagovat. Je o ně zájem?
Práce v souvislosti s katalogem moderních bankovek (SCWPM) je v podstatě nekončící příběh. Nový ročník katalogu vychází zpravidla v průběhu dubna. A hned, někdy kolem konce května začíná práce na aktualizacích jednotlivých států pro následující ročník. A pokud děláš aktualizaci třeba 92 států, což jsem dělal pro ročník 2018, je to práce tak do konce září a koncem října bývá možnost přispívat ukončena a kniha jde po korekturách do tisku. Takto se to opakuje každý rok. Nejde však pouze o aktualizace, kdy píšeš novinky, další ročníky bankovek, nové signatury a řadu dalších poznámek, připomínek nebo návrhů. U bankovek musíš pořizovat fotodokumentaci při rozlišení minimálně 300 DPI. S tím souvisí, že celou řadu bankovek musíš zakoupit, zdokumentovat a následně prodat. K tomu mi velice pomáhá můj vlastní obchod, který je nedílnou součástí mojich stránek. Propagovat katalogy se pochopitelně daří. Především na odpovídajících stránkách a vlastní propagací Krauseho nakladatelství. Rozsah propagace se výrazně od roku 2012 nezměnil. Zájem podle mého názoru klesá. Jednak SCWPM není již jedinou významnou publikací. Na trhu je celá řada knižních zdrojů, které mají v podstatě shodnou výpovědní hodnotu jako SCWPM. Navíc je v mnoha ohledech rozhodující i cena. Ta je u katalogu obvykle v rozmezí 45 – 75$. Pokud se připočte poštovné, katalog se dá pořídit kolem 2100,- Kč až 2300,-Kč. Dříve bylo součástí SCWPM také CD s PDF souborem katalogu. To již Krauseho nakladatelství neposkytuje. V té době totiž světový prodej katalogu klesl o 32%. Bylo to pochopitelné. S PDF souborem se obchodovalo, což bylo ale proti veškerým pravidlům. To mohl pouze přispěvatel katalogu, který CD dostával také spolu s knihou s výhradou práv k omezenému šíření. Tedy stručně závěrem, propagace katalogu je skvělá, přestože zájem o katalog klesá. Výjimkou je snad oblast Asie, kde je katalog stále žádaným artiklem. V letošním roce se již dočkáme 24. vydání katalogu, který svým obsahem je v mnoha směrech přelomovým, což by bylo na samostatný článek, který nyní připravuji právě pro časopis Mince & Bankovky.
Plánuješ sepsání nějaké další studijní příručky, monografie, literatury pro sběratele notafilie?
Ano, plánuji. Jak jsem již uvedl, velkým tvůrčím povzbuzením bylo pro mne vydání knihy koncem roku 2017 a především reakce sběratelů, začínajících i zkušených. Pracuji na publikaci, která je koncipována zcela odlišně a svým rozsahem se dotýká celé řady sběratelských oborů, o kterých v již zmíněné knize není žádná zmínka. Více bych se k této otázce nerad vyjadřoval, protože spoléhám opět na moment překvapení.
Jaký máš názor na sběratelství obecně? Je velmi zajímavé, jakým studijním způsobem ke sbírání přistupuješ. To stojí spousty času, než se k tomu dá dopracovat, ale co bys poradil začínajícím zájemcům o studium notafilie?
Sběratelství obecně považuji za ušlechtilého koníčka. Je pouze otázkou, pro co se zájemce o sběratelství rozhodne, čemu se bude věnovat. Ke sběratelství lze přistupovat v zásadě dvěma směry. Buď jde o shromažďování předmětů, je jedno jakých. Někdo má doma velké množství bankovek, mincí nebo třeba známek, ale v podstatě o nich nic neví. Snad jen, že ta bankovka je Australská a ta další Německá. Nezná historii počátků vydávání bankovek, ražby mincí a už vůbec nic neví o systému zařazení, o jejich katalogizaci. Druhou možnou cestou sběratelství (bankovek) je cílený zájem, snaha poznat bankovky do nejmenších detailů a umět správně položky sbírky pojmenovat a také zařadit. Ano, takové sběratelství zabere skutečně mnoho času, ale výsledek člověka těší. Času věnuji sběratelství a studiu bankovek hodně. Snažím se své poznatky předat dalším sběratelům a v duchu si přeji, aby se našel třeba jediný, který se bude chtít bankovkám věnovat ve stejném rozsahu. Začínajícím sběratelům bych poradil, aby měli trpělivost, aby se věnovali každému přírůstku své sbírky detailně a své poznatky zanášely do svých poznámek. Také se domnívám, že je dobře poradit, aby si našli někoho, kdo mu třeba poradí a do začátku pomůže. Vzpomínám si, že takovým pomocníkem a rádcem byl pro mne kolega Peter Mosselberger z USA, významný sběratel a teoretik v oblasti notafilie. Dnes jsme dobří přátelé, kteří se setkávají při různých příležitostech i dvakrát ročně a především úzce spolupracují pravděpodobně na nejrozsáhlejším online katalogu bankovek, sahající u některých států až do roku 1716. Takovou cestu sběratelství lze začínajícím sběratelům vřele doporučit.
Jakým způsobem lze získat nové sběratele bankovek do našich řad?
To skutečně nevím. Již jsem takové otázky dostal a stejně jako tehdy odpovídám i dnes. Je to otázka organizací a spolků, aby se stali pro zájemce o sběratelství zajímavé. To je ale současně ten problém, protože něco podobného u nás neexistuje. Pamatuji si, že když jsem začal jezdit na aukce Klubu sběratelů papírových platidel, označovaného často jako papíráci, setkalo se nás tam tolik, že sál byl zcela zaplněn. Na poslední aukci v září roku 2017 se nás tam sešlo asi dvacet. Přitom klub v roce 2016 oslavil 50. Výročí svého založení. Také to o něčem vypovídá. A kde vidím příčinu tohoto stavu? V lidech, v ničem jiném. Domnívám se, že schází osobnost, která by dokázala oslovit širší veřejnost a hlavně by svojí vlastní prací inspirovala ostatní. Na podobný efekt si pamatuji ze zcela jiné oblasti. Byl jsem chovatelem králíků, tetovaných. Jezdil jsem po výstavách, které jsem vyhrával i prohrával. Tehdy byl předsedou spolku chovatelů králíků v Písku pan František Huleš. Jeho zápal, byť mu bylo kolem 80 let, pro chov králíků mne inspiroval tak, že jsem začal dojíždět do Prahy na školení pro posuzovatele králíků. Proto moje domněnka o absenci osobnosti v české notafilii, která by byla schopna takový úkol na sebe vzít. Pokud se tak nestane, bude naše sběratelství roztříštěné a bude nadále skomírat.
Jaký máš názor na diskusní portál o sběratelství Sberatel.com?
Musím se přiznat, že portál navštěvuji nepravidelně. Přesně to ale odpovídá tomu, co jsem zmínil o obecné diskusi sběratelů výše. Například Ty jsi zveřejnil v květnu 2007, že se nově otevírá diskusní fórum o bankovkách. Poslední příspěvek je na stránkách uveden v polovině ledna 2018. Za rok 2017 je tam pouze jeden příspěvek. A pokud listuji celým fórem o bankovkách, není tomu u jednotlivých témat jinak. Tedy k odpovědi na Tvoji otázku. Diskuse na portálu je vynikající myšlenka. Druhou stranou mince je však reálná podoba takové diskuse, její obsah a především frekvence diskusních příspěvků a pochopitelně i jejich obsah. Třeba otázka laminování bankovek, která byla uvedena v srpnu 2016, má pouze šest příspěvků, které jsou rovněž ze srpna toho roku. Od té doby nikdo žádný příspěvek k tomuto tématu nezveřejnil. Napadá mi třeba otázka PMG bankovek nebo EPQ bankovek, u kterých se systém laminování řešil poměrně dlouhou dobu. Účastnící diskuse jsou o tuto problematiku na určité úrovni ochuzeni. Závěrem tedy musím konstatovat, že diskusi podporuji zcela určitě. Musí o ni být ale zájem, diskuse musí být pravdivá a také musí mít několik tahounů, kteří ji v podstatě tvoří. V absenci obojího vidím největší problém.
Již dříve jsi publikoval velmi zdařilé články o monetárních systémech na africkém kontinentu. Co je v této oblasti nového?
V podstatě k žádné zásadní změně v tomto směru nedošlo. Nadále v Africe vcelku dobře fungují dvě monetární (měnové) unie; středoafrická a západoafrická. Domnívám se, že ke vzniku třetí měnové unie, která byla diskutována již od roku 2011 ani nedojde. Mělo se jednat o Východoafrickou měnovou unii. Ta měla zahrnovat Keňu, Ugandu, Tanzanii, Burundi a Rwandu. Při mé poslední cestě do Keni v lednu letošního roku jsem se však v centrální bance dozvěděl, že Keňa chystá na přelomu května a června vydání zcela nové emise keňských bankovek, která bude pravděpodobně kopírovat situaci v Zambii nebo v současné době Svatý Tomáš a Princovy ostrovy, kde bankovku 100 000 dobras nahradí bankovka 200 dobras. Přesnou denominaci nových bankovek Keni sice znám, ale nechci předbíhat, protože změna je vždy možná. Zatím nejvyšší nominální hodnoty je 1000 keňských šilinků. Ale vznik Východoafrické měnové unie v nejbližší době v podstatě vylučuji.
Doporučíš čtenářům nějaké novinky z literatury, týkající se sběratelství bankovek, které máš nebo jsi měl možnost prostudovat?
Novinek z oblasti notafilie vychází každoročně celá řada. Sběratele jistě zajímají pouze některé publikace, které se nějakým způsobem dotýkají jeho sběratelského zájmu. Pro mne osobně je to již druhé (2009 & 2016) vydání knihy Thai Banknotes Catalogue od autora Somchaia Saeng-ngerna. V knize je veden tzv. systém katalogizace podle Kudweise, což je pro mne obrovským úspěchem. Vydání mám ve své knihovně obě, protože druhé je doplněné o některé drobnosti. Kniha vyšla v anglické mutaci. Překrásná je kniha Encyclopedia and catalogue of Egyptian money (Magdy Hanafy), kde je zpracován přehled o použitých signaturách na bankovkách. Ten je rozdělen od roku 198 do čtyř skupin v podstatě podle emitenta. Neméně zdařilá je publikace, pojednávající o vlivu umění na vhled bankovek (L´Art du papier monnaie; Martin Monestier). Nemá asi valného smyslu, abych uváděl veškerou literaturu, kterou jsem získal jednak od bank i jednotlivců a pochopitelně také nákupem, zpravidla z nabídky Krauseho nakladatelství. Všechny knihy jsou vydány v anglickém jazyce, pouze některé v původním jazyce země vydání (španělštině). Za knihy, kterých si vážím, je získání 1. a 2. části světového katalogu bankovek s podpisem Alberta Picka (Standard catalog of world paper money. General Issues. Volume 2. a Standard catalog of world paper money. Modern Issue). Pocházejí přímo z jeho pozůstalosti. Pro úplnost snad doplním, že má knihovna obsahuje různých 139 publikací o bankovkách v podstatě z celého světa a několik desítek E- knih, týkající se bankovek.
Můžeš čtenářům některé z novinek přiblížit?
To je hodně složité. Publikace z mého pohledu může být nepostradatelnou knihou, pro druhého je zcela zbytečná. Publikací, jak jsem již uvedl, které jsou opravdu kvalitní a pro notafilii přínosné, vychází ročně poměrně dost. Každý si asi musí vybrat tu svoji knihu a to podle zaměření své sbírky. Pro mne je důležité vlastnit knihy o africké notafilii, její historii na území Afriky, perzistence jednotlivých států apod. Za významnou knihu zcela určitě považuji práci o indických bankovkách, která se věnuje revizi indických bankovek a kde se čtenář dočte o zcela novém systému katalogizace bankovek, je tam zpracován kompletní seznam a obrazová dokumentace použitých signatur, které jsou vhodně děleny do několika kategorií. Jde o knihu The revised standard reference guide to indian paper money autorů Kishore Jhunjhunwalla a Rezwan Razacka, která byla vydána v angličtině v nakladatelství Pragati Offset Pvt. Ltd. v rozsahu 608 stran. Z mého pohledu je důležitá kniha, kterou jsem již zmínil, katalogizující thajské bankovky (Thai Banknotes Catalogue). Měl jsem tu čest se na jejím vzniku podílet. Na Tvoji otázku není tedy jednoduchá odpověď. Každý si z nabídky odborných knih na trhu musí vybrat tu svoji.
Chtěl bys na závěr rozhovoru něco vzkázat čtenářům?
Ano, jistě. Domnívám se, že tento již nevím kolikátý, rozhovor budou číst sběratelé obecně, z nichž budou pravděpodobně převažovat sběratelé bankovek. Sběratelství je ušlechtilý koníček, který v mnoha ohledech může člověka obohatit. Začínajícím sběratelům ale také sběratelům zkušeným, je možné doporučit pokoru, snažit se poznat svého koníčka ve větším rozsahu souvislostí, umět své poznatky sdělovat ostatním a hlavně mít ochotu spolupracovat s ostatními. Teprve vědomost o své zálibě koníček povyšují na poslání. Pro mne samotného bylo vždy podstatné snažit se o to, abych ve sběratelství bankovek zanechal nějakou stopu. Zda se mi to daří, nebo nikoli, musí posoudit pochopitelně jiní.
Za redakci Numin.cz – Zdeněk Jindra
Vytištěno ze serveru http://www.infofila.cz