Řekněte prosím do začátku rozhovoru pár slov o sobě.
Profesně jsem se celý život věnoval a věnuji histochemii, cytologii a biochemii. Znamená to pravděpodobně, že mám jistý cit pro detail. K notafilii jsem se dostal velice jednoduše. Měl jsem možnost jet v roce 2001 na kongres do Harare,kde jsme poslední den konference všichni účastníci dostali drobné pozornosti, včetně bankovky 50 dolarů z roku 1994. Bavkovka byla a je stále uložena v laminátovém pouzdře, obalu. S odstupem času jsem se ve volné chvilce podíval co že to vlastně mám. A protože to byla bankovka afrického státu, začal jsem se věnovat sběratelství bankovek afrických zemí. Později jsem si sbírku rozšířil o státy Arabského poloostrova a posléze ostrova Indického. V současně době se věnuji kompletnímu doplňování Afriky, kdežto zbývající státy zasílám na výstavy a také je prodávám.

Mezi sběrateli jste znám především jako odborník přes notafilii, který publikuje významné studijní práce. Můžete ty nejvýznamnější čtenářům představit?
Jako každý sběratel jsem se na počátku svého snažení dopustil spousta chyb. Některé jsou pravděpodobně nevyhnutelné a jiné přirozené. Nerad bych však jednotlivé z mého pohledu chyby specifikoval, protože to může být pouze můj subjektivní pocit a jednak, jak se říká, chybami se člověk učí se těmto vyhýbat.Pokud jde o publikování některých poznatků, byl jsem natolik troufalý, že jsem poslal jednu studii, článek do redakce IBNS (International Bank Note Society). Tato společnost je vydavatelem asi nejuznávanějšího notafilického časopisu (vychází v něm však i články z oblasti numizmatiky)IBNS Journal. Jednalo se o charakteristiku první emise bankovek Venezuely v roce 2007. Obdobný článek jsem publikoval v České republice v časopisu Mince & Bankovky. Mezi z mého pohledu nejnáročnější (což neznamená pochopitelně nejlepší) já osobně zařazuji články o problematice metalografiky, kde jsou uveřejněny některé do té doby nepublikované hlediska, především její klasifikace. Zavedl jsem do studia notafilie metodiky profilometrie, hloubkové struktury hologramů či kinegramů, prostorové holo- a kinegramy, klasifikace iridiscence, mikrofotografii. Na tomto místě bych rád zmínil již déletrvající spolupráce s panem Jindrou, který mne některé pomůcky k mé práci poskytl(lupa MacroCam., Philalux 3). Za významné z mého pohledu považuji již publikované (časopisy Mince & Bankovky;IBNS; Banking Journal, Notes and Coins of Nepal)příspěvky a články o západoafrické a středoafrické měnové unii, o klasifikaci bankovek Nepálu a Indie, o kompletaci signatur Indie, Bhutanu, Saudské Arabie nebo Indonesie, srovnávací studii bankovek Venezuely a Bermud (z roku 2009 emise Animals)apod. Za podstatné považuji dvě publikace (Africký kontinent; Arabský poloostrov a Arabská Afrika), které jsem publikoval díky podpoře BEAC se sídlem v Čadu v letech 2011 a 2012. Bohužel se mi nepodařilo sehnat nakladatele v naší republice a tak v současné době jednám s Krauseho nakladatelstvím, vydávající SCWPM v USA.


Jaký je Váš sběratelský zájem?
Jak jsem již uvedl, moji srdeční záležitostí jsou bankovky afrických států, kterým se nyní věnuji zcela. Navíc jsem se nedávno rozhodl, že k bankovkám si ještě přiberu mince, takže mám kupř. v podstatě kompletní Keňu včetně mincí. Když se mi nyní, díky spousta zahraničních kolegů, kteří jsou v podstatě moji přátelé, podaří získat bankovku UNC a já mám ve sbírce bankovku XF,AU nebo jinou, pak ji většinou nabídnu k odprodeji.

Proč Vás zaujaly sběratelsky právě tyto zeměpisné oblasti?
Bankovky Afriky považuji v některých případech za umělecká díla.Pochopitelně také na tomto kontinentu naleznete bankovky portretové, jak je známe třeba u nás. Podstatné také je, že některé bankovky na území černého kontinentu svojí bezpečnostní anatomií (přítomnost ochranných prvků) daleko předčí bankovky evropské, asijské i americké. Navíc africké bankovky nevyjadřují pouze svoji nominální hodnotu, ale podávají doklad o kultuře, historii, fauně a floře, o životě prostých lidí.






Pochopitelně zajímavostí na afrických bankovkách je i rozmanitost měn. Nalezneme zde oblasti šilinkové (Keňa, Tanzanie, Uganda), frankové (Burundi, Rwanda, africké měnové unie), dolarové (Namibie, Liberie), ale také takové měny, které samy o sobě znějí a voní exotikou (gambijské dalasis, ghanské cedis).

Jaká je Vaše nejzajímavější bankovka, kterou jste do své sbírky získal?
Zajímavých bankovek může mít sběratel mnoho. Zpravidla to není cena bankovky, která ji dělá zajímavější, než jsou ostatní bankovky ve sbírce. Pokud bych mohl vybrat, vážím si, že mám kompletní emise vydaných bankovek 1000 šilinků Keni, bankovku 1000 franků Guinea z roku 1960, 1000 liber Ghany z roku 1958 a některé další.



Sbíráte i mince – popřípadě jaké?
Jak jsem již zmínil, mincím se věnuji v podstatě jako doplňkové činnosti sběratelství a sbírám výhradně (podobně jako známky) mince afrických států a některých států Arabského poloostrova.Jinak mince studuji pouze okrajově a v numizmatice se za odborníka rozhodně nepovažuji.


Z jakých zdrojů nejčastěji pořizujete nové přírůstky do sbírky? Na internetových aukcích typu Ebay apod. nebo spíše na sálových aukcích doma i v zahraničí?
Na sálové aukce u nás ani v zahraničí nejezdím. Vyjimkou je stolní burza na jaře a na podzim, pořádaná pobočkou sběratelů papírových platidel (bankovek), kde jsem i členem, jako v jediné odborné společnosti u nás. Ebay je výborný aukční online prodej, takže tam mám několik již dlouhodobých kolegů a navázaných přátelství (z Thajska, Indie, Nepálu, Tanzanie, Jihoafrické republiky a zjiných států)a současně tam občas nakoupím nebo prodám. Na Aukru u nás především nabízím přebytky či duplicity (bankovky a mince) a zcela vyjmečně něco koupím. Ale opět pouze od již známých sběratelů. Na našich aukčních portálech je jeden velký nedostatek. Přes drtivou převahu poctivých prodávajících i kupujících není vyjimkou nepoctivost. Již mnohokrát se mi stalo, že jsem prodal materiál, odeslal, ale zaplaceno jsem nikdy nedostal. Naposledy se mi toto přihodilo s mincemi Tuniska. To je stinná stránka obchodování v České republice a domnívám se, že se to nedotýká pouze sběratelství. V souvislosti se zmínkou o Ebay a Aukru bych rád doporučil sběratelům,kteří si čas od času stěžují na ceny nabízených jednotlivostí, aby si porovnávali ceny nabízených bankovek. Co se u nás prodává za 200,-Kč nebo méně naleznete na Ebay i za 25.00 – 30.00$ popřípadě více. Obdobným portálem je Declampe.net. Bankovky také získávám od centrálních bank konkrétních států a nebo využiji, pokud mám možnost cestovat, že zajdu do banky přímo v místě. Naposledy jsem takto získal nějaké bankovky Keni, Jihoafrické republiky, Lesotha a západoafrické měnové unie.

Jakou literaturu byste doporučil začátečníkům, kteří by se chtěli věnovat sbírání bankovek?
Vlastnictví literatury je jedna z chyb, kterých se dopustí asi každý začínající sběratel. Předně, když jsem začínal já se sběratelstvím bankovek, neměl jsem o literatuře přehled a přiznám se, že ani tušení o existenci světových katalogů. Pokud Vaši otázku zjednoduším, protože by sama o sobě zabrala jeden celý rozhovor, nepostradatelnou literaturou jako základní zdroj informací je Standard Catalog of World Paper Money (SCWPM), který je vydáván ve třech dílech. První podává přehled o nestátních papírových platidelech velkých územních celků celého světa,druhý díl se zabývá bankovkami z období let 1368 – 1960 a poslední třetí díl se věnuje moderním bankovkám od roku 1961 do současnosti.


Kromě této zcela základní a nepostradatelné (pochopitelně podle časového zaměření sbírky)literatury se dnes dá pořídit v různé cenové relaci celá řada knih a studijních materiálů. Jak jsem ale již uvedl, doporučení literatury spolu se specifikací jednotlivých titulů by zabralo hodně místa a času. Je třeba také pochopitelně brát v úvahu, že dnes sběratelství bankovek směřuje ke specializaci; vyobrazení fluory, fauny, lodní dopravy, polymerových či hybridních bankovek, výročních bankovek apod. Nejznámější je asi zaměření na bankovky s vyobrazením anglické královny Alžběty II. Také v tomto úzkém zaměření je vydávána literatura.


Jakou bankovku byste chtěl získat do své sbírky?
Takový sen, přiznám se nemám. Jsem rád za každou novinku do sbírky, kterou se mi podaří získat nákupem, výměnou nebo darem od jednotlivců či institucí, výhradně zahraničních.

Byl jste přizván i ke spolupráci nad nejnovějším katalogem bankovek Pick. Můžete čtenářům něco málo říci o tomto vydavatelství a těchto aktivitách?
Tuším, že v roce 2008 jsem napsal dopis a meil na adresu pana Georga Cuhaje, zda by mi nedoporučil literaturu specializovanou na africké bankovky. Doporučil a jaké bylo mé překvapení, když v závěru meilu bylo napsáno české nazdar. Při následující korespondenci jsem se dověděl, že jeho rodina z období let 1912 – 1920 pochází z třeboňska .Jinak česky neumí, protože od svých 4 roků žije v USA, má rodinu, děti. Naší občasnou korespondencí jsme se dostali k mému sběratelskému zaměření a k některým poměrně kritickým poznámkám, které jsem měl např. k bankovkám Nepálu či Indie z let před rokem 1961. Byl jsem tedy požádán, abych tyto státy zrevidoval s katalogy, vydanými dříve (12. a 13. edice). Práci jsem se snažil udělat poctivě a poměrně detailně. Jaký bylo mé překvapení, že jsem se tímto stal spoluautorem 14.edice; II.díl SCWPM, který byl vydán ke konci února letošního roku. Obdobnou spolupráci mám dohodnutou na příští rok, pro vydání III.dílu, 20. edice katalogu. Pro čtenáře pouze dodávám, že 19. edice III.díl bude vydán 29.3.2013, tedy za několik dnů. Závěrem musím ubezpečit čtenáře, že podílet se na SCWPM znamená především hodně práce, která někdy připomíná práci detektivní. Honorovaná tato práce není, vyjma získání autorského výtisku včetně téhož na CD. Je to více méně otázka prestižní.

Publikujete na Numin.cz své vynikající studijní články. V jakých dalších tištěných publikacích či periodikách publikujte? Jsou mezi nimi i zahraniční časopisy?
Tuším, že jsem tuto otázku předběhl, když jsem své publikační aktivity zmínil již výše. Snad jenom pro představu čtenářů.V profesním oboru mám za 23 roků zveřejněných 248 vědeckých publikací včetně kongresových abstaktů, v oblasti notafilie za 6 roků (od roku 2007) 154 článků a příspěvků, z toho 82 v zahraničí (např. bankovní bulletiny, naposledy Bulletin Indonesia vycházející v Australii). Pravda ale je, že nejvíce a také nejraději spolupracuji s dvouměsíčníkem Mince & Bankovky, tedy u nás v České republice. Měl jsem možnost publikovat i v renomovaných zahraničních časopisech, do kterých tak říkajíc protlačit článek je někdy nadlidský výkon. Je to také tím, že slovo notafilie se prakticky v názvu periodik nevyskytuje (The Canadian numismatic Journal , Oriental Numismatic Society pro oblast severní Afriky, The Journal of African History, South African Numismatic Journal, Africana Notes & News a některé další).

Plánujete vydání nějaké studijní příručky, monografie, literatury pro sběratele notafilie?
To je otázka pro mne hodně citlivá. Jednak mám knihu takového zaměření de fakto hotovou, ale problém je najít vydavatele. Obrátil jsem se na Národní Muzeum, Ministerstvo školství a některé jiné instituce, ale zatím neúspěšně. Ono je to tak, kdybych se rozhodl vydat ji pouze v angličtině, nebyl by to problém. Kupříkladu prostřednictvím BEAC v Čadu. Mně se spíš jedná o to, nabídnout našim sběratelům knihu, publikaci, která u nás chybí.

Provozujete velmi zajímavé stránky www.notafilie.estranky.cz co je jejich cílem?
Mé stránky jsem zřídil v roce 2009. Bylo to především pro velké množství různých dotazů, žádostí o radu či ocenění sbírky. Věnoval jsem tomu mnoho času a tak mne napadlo soustředit základní poznatky na jedno místo. Efekt to nemělo, protože sběratelé se na mne obracejí stále a já poslední dobou nestačím příliš informace na stránkách doplňovat. Ale přesto vkládám nové příspěvky, hodlám spustit vlastní EShop. Stránky mají tudíž za cíl nadchnout a přitáhnout nové zanícené sběratele bankovek, především moderních, tzn. od roku 1961.


Věřím, že o oblíbenosti stránek vypovídá pravidelný report, který dostávám, kdy návštěvnost za den dosahuje někdy i přes 100 uživatelů.

Jaký je Váš názor na sběratelství obecně? Zamlouvá se nám především to jakým studijním způsobem ke sbírání přistupujete. Mělo by to takto být vždy u všech sběratelů?
Já si myslím, že sběratelství, jako každá důsledná činnost má jít ruku v ruce s věděním. Znamená to, že to co sbírám, také znám. Vždy mne udiví, když se někoho optám, co bude sbírat. Odpověď je celý svět. To považuji opravdu za nesmyslné. Mít 8 nebo více tisíc bankovek, je sice hodně barevných papírků, ale nevíte o nich nic, snad že se tou či onou bankovkou platí v Pakistánu. Tedy abych odpověděl na Vaši otázku. Ano, za sběratelství v pravém slova smyslu považuji věnovat se tomu zcela, v detailech, přehledech, hledání nepublikovaných variant, katalogizovat podle různých hledisek. Vždyť sběratelé jistě ví, že Pick#(Pickův systém podle Alberta Picka) není jedinou katalogovou jednotkou. Máme katalogy, kde se bankovky řadí podle C# (Campbellův systém), D# (Denisův systém), JP# (Pirotův systém), SB# (Schwanův systém) a některé další. V brzké době bude uznán oficiálně LZ# systém zpracovaný Linzmayerem. Ten doposud používá zkratky centrálních bank(BON – Bank of Namibia;BOZ – Bank of Zambia;BOU – Bank of Uganda). Pochopitelně tato kategorizace neodpovídá zcela a vždy kategorizaci Pickově.

Jakým způsobem získat nové sběratelé bankovek do našich řad?
To skutečně netuším. Dnešní mladá generace má široké spektrum zájmů, chybí ve velké míře píle, cílevědomost, chuť něčeho dosáhnout, snad vyniknout. Neposledním nezanedbatelným faktorem je finanční nákladnost notafilie i numizmatiky, jazyková bariera, velká časová náročnost, přijímat ústupky v tom, že si nekoupím to či ono, ale raději investuji do některé skvělé bankovky. Myslím si také, že postrádáme ochotu komunikovat, scházet se aniž by to mělo za cíl prodat kus sbírky, naslouchat a všech těchto atributů využít pro zlepšení sebe sama v oblasti našeho zájmu.

Jaký je Váš názor na diskuzní portál o sběratelství Sberatel.com?
Tento portál by měl význam, kdyby tam sběratelé přispívali. Podívejte se např. na odsek sběratelé a následně notafilii. Najdete tam dva; jednoho kolegu z roku 2009 a mne z roku 2012. Myslím si, že nás je v republice víc. V inzerátech tohoto portálu naleznete nabídku šicího stroje. I to je ukázka toho, jak se to dělat nemá. Nicméně povahou portál považuji za přínosný, ale nikoli v současné podobě. Pokud jde o vlastní diskuzní fórum, to u bankovek funguje velice dobře a proto jej navštěvuji čas od času také.

Chtěl byste na závěr rozhovoru něco vzkázat čtenářům Numin.cz?
Podobu a obsah Numin.cz jsme s kolegou Jindrou konzultovali v nedávné minulosti. Nyní je ve skvělé podobě, nikoli přičiněním mé osoby. Mělo by zde vzniknout během krátké doby fórum sběratelů, kde budou zveřejňovány výsledky jejich práce, měla by probíhat živá diskuze formou komentářů, které současně dávají vysvědčení danému příspěvku. V neposlední řadě by stálo za zvážení vytvořit velice úzký okruh, dejme tomu 2 – 3 recenzentů / oponentů, aby byla zajištěna eliminace nezaviněných chyb věcných i transkripčních v duchu více očí více vidí. Čtenářům Numin.cz pak pochopitelně přeji hodně sběratelských úspěchů, trpělivosti a pocitu naplnění z jejich práce. Rád bych požádal široký okruh sběratelů, aby přispívali, zasílali články a tím obohatili znalosti nás všech. Realizačnímu kolektivu jednak upřímně za Numin.cz děkuji a přeji hodně štěstí.

Za redakci Numin.cz – Zdeněk Jindra a Michal Skalský